Již během krize v letech 2007-2009 jsem si všiml jisté věci, která se mi v letošním roce potvrdila. Jde o to, že stávající krizi resp. recesi si dělají i lidé sami, protože se prostě bojí utrácet. Ze všech stran se na ně valí negativní výhledy do budoucna, zdražování , růst nezaměstnanosti, vyhlídky na bankroty bank, států a pod. A proto neutrácí, resp. utrácí jen za to co je nezbytně nutné např. jídlo, elektřina, léky, ale nákupy aut, bytů, nábytku, elektrospotřebičů atd. odkládají, peníze drží spíše v hotovosti či na běžném účtu, než by je investovali a tím že neutrácí tolik jako dříve, nedávají vydělat firmám a ty následně také šetří náklady, propouštějí, omezují investice, zkrátka nerostou. A tak to jde dokola.
Za poslední roky jsem se setkal s mnoha lidmi, kteří nepřišli díky krizi o práci, nesnížil se jim výrazně plat, neklesla životní úroveň, přesto se tito lidé začali chovat jinak, neobměnili auto po třech letech, nekoupili si nové oblečení, nekoupili si novou TV, nerekonstruují byt, nejeli dvakrát za rok na dovolenou, naopak prověřili své rozpočty a zrušili zbytné výdaje. A to vše i přesto, že by na to měli. Tito lidé se snaží vytvořit větší finanční rezervu, protože nemají dobré vyhlídky na to, co bude. A když se takto chová více lidí, peníze logicky někde chybí.
Velkým přispěvatelem současné krize nebo chcete-li recese, jsou media, čím více o tom všem píší, tím je to horší, dobré zprávy se prostě z večerního zpravodajského bloku nedozvíte. Samozřejmě jsou i jiné zdroje, ale většina populace má večerní zprávy jako hlavní zdroj informací a tudíž je tyto nejvíce ovlivňují. Myslím si, že krize přenesená sem z USA v letech 2007 až 2009 by ve skutečnosti nebyla tak velká, kdyby se to tolik nepropíralo v médiích. Mnoho lidí na základě toho změnilo přístup k životu, otázkou je jestli je to dobře. Myslím si, že by i média mohla trochu změnit přístup ke skladbě podávaných zpráv.
Ale to hlavní je v nás všech.